Venkovská škola Bludička‚ z.s.

Bludička očima dětí

Bludička očima dětí...
 
Právě zde bychom chtěli poskytnout prostor pro všechny děti, které na Bludičce prožily kousek toho svého života.
 
 
Proč jedu na letní tábor ( soustředění ) ?
  • Mám to na "Blůdi" moc ráda a těším se na holky, Šery je jasná srdcovka. Lidi a atmosféra na Bludičce jsou nejlepší.Klárka
  • Chci poznat vše kolem koní a naučit se o ně starat a hlavně jezdit :-). Simča
  • Na tábor na Bludičku chci proto, abych se naučila co nejvíce informací ohledně koní a  abych si co nejvíce zvykla na koně z Bludičky a oni na mě. Kromě toho si myslím, že tam bude zábava. Anička
  • Protože mám ráda koně a ostatní zvířata na Bludičce. Anežka
  • Krásné prostředí, super kolektiv a vedoucí, můžu se starat a jezdit na koni, můžu se start i o jiná zvířata, díky Bludičce vím, jak to chodí na farmě.Klárka
  • Protože se mi tam líbí. Terka
  • Minulý tábor byl úžasný, mám ráda koně a chci se naučit o ně starat a jezdit na nich. Nikča
  • Protože se na tenhle tábor ráda vracím a těším se na Ester a Jessi. Janča
  • Protože tam jsou super koníci a společnost a mám to tam moc ráda... Aďa
  • Abych se přiučila něčemu novému a hlavně abych byla v super kolektivu úžasných kamarádek, koníků a skvělých instruktorek. Bára
  • Protože se mi moc líbí prostředí a chci poznat nové kamarády a koně. Hlavně si chci užít srandu. Kája
  • Protože se mi líbí koně. Terka
  • Je to moje nejoblíbenější místo s nejlepšími koňmi ( zvláště Šejla )a super kamarádkami. Prostě super strávený týden. Aďa
  • Protože to mám na Bludičce ráda... Je to tam jako doma, mám ráda koně a super lidi tam. Markétka
  • Na letní soustředění jedu protože miluji koně a lidi na Bludičce. Je tam i můj nejoblíbenější koníček Kubíček. Pobyty na Bludičce si moc užívám a je to tam strašně fajn. Už se na všechny moc těším. Janička
  • Navštěvuji JO Bludičku a chci trávit prázdniny v přírodě. Johanka
  • Protože se chci naučit zase něco nového. Aďa
  • Mám ráda koně a chci se o nich něco nového naučit a mám ráda zvířata. Natka
 
 LENTILKA
 
Lentilka byla 1. poník na Bludičce. Já osobně jsem neměla příliš času jí poznat, ale zapůsobyla na mě jako milá dáma nosící statečně svého jezdce. Pro člověka, kterého milovala, by udělala cokoli a pro život s ním. Pro mladé začínající jezdce byla jako jejich koňskou babičkou a nového jezdce brala jako boží dar, který musí i přes jeho vratkost dovést bezpečně zpět domů bez tohož, aby spadl. Ale vše pěkné jednou skončí a proto jsme se museli 6.1.2011 - ve čtvrtek ráno , s Lentilkou rozloučit...
 
napsala: Marťa Lušňáková
 
 
PRVNÍ JARNÍ VYJÍŽĎKA
Vendy Celuchová ( 10 let )
 
Dnes čeká nás Bludička,
kde osedlám si koníčka.
Šejlinku ze stáje si povedu
je důvodem pro mou dobrou náladu.
 
Vyčistíme-přečistíme
koníčka si osedláme,
klusem, krokem, cvalem vpřed
je to štěstí, když unáší tě koňský hřbet.
 
Z vyjížďky vracíme se domů,
zvlněnou krajinou nahoru a dolů.
Na závěr koníčky si vyčistíme
a s úsměvem je ustájíme.
 
 
 
 
Anketka - odpovídali členové jezdeckého oddílu Bludička
"CO PRO TEBE ZNAMENÁ KůŇ ?"

 

"Kůň je pro mě v první řadě relax a od poutání od hektického světa ve městě. Pohled na něj ve mně vyvolává pocit síly a energie, nespoutanosti a přirozené volnosti. S koněm mám pocit bezpečí a to hlavně díky jeho "mohutnosti" a osobitému pohledu na svět" ( Natálie - 15 let )

"Kůň pro mě znamená všechno. Je to takový nejlepší kamarád. Když si s ním povídáš sice Ti neodpoví ale neskáče Ti do řeči a snaží se Ti naslouchat, je to prostě krásné zvíře, které Tě dokáže potešit ale i naštvat." ( Vendy-10 let )

"Koně pro mě jsou láska, prostě vše !!!" ( Sára - 8 let )

"Kůň je pro mě nádherné zvíře, z kterého se zapředpokladu slušného zacházení stane kamarád a nenahraditelný společník, jehož síla se může využít k práci a ke krásným společným zážitkům koně i majitele." ( Václav - 16 let )

"Koníci pro mě znamenají hrozně moc. Bez koníků si už ani nedokážu představit co bych dělala. Nebo čemu bych se věnovala. U koníků se dokážu fajně odreagovat a pobavit. Mám koníky ráda. Prostě jsou Boží !" ( Sabina - 16 let )

"Koně mi ukázali, že tu je vždy někdo pro mě a já pro něj. Můžu se k někomu vracet, někomu se svěřit a vědět, že to "nepůjde" dál ... Dává mi sílu věřit v lepší zítřek..." ( Markéta - 17 let )

"Koně jsou pro mě prostě vše !" ( Dominika - 12 let )

"Kůň a koně je můj život a půlka srdce v mém těle. Je to můj koníček a ráda jsem v jejich společnosti." ( Zuzka - 14 let )

"Kůň je přítel člověka. Znamená pro mě všechno. Poznámka : koní je málo, nenechávejte je utrácet ! Kůň je zvíře, které je docela problémové, ale více je hodnější." ( Juli - 11 let )

"Kůň je pro mě dobrý přítel, mám koně moc ráda a je mi líto, že je utrácejí. Je to prostě neobyčejné stvoření, které Vás dokáže mít rádo... ( Veronika - 12 let )

 

OD SÁRY PRO BLUDIČKU 
 
V Bludičce je krásně,
čeká na mě Šance,
když já příjdu do Bludičky,
těším se i na dětičky,
v klubovně se přivítáme,
potom jdeme do stáje
čekají nás poníci
i ti naši koníci.
V Bludičce je zvířat dost,
jsou tam slepice, husy, králíci
i ti naši čuníci,
o zvířata se rádi staráme,
ale ve stáji i lumpárny děláme.
Těšíme se na léto,
to bývají tábory,
to nám vaří maso
i brambory.
Snídáme si rohlíčky
někdy i ty buchtičky,
ale nejvíce se těšíme
na ty naše koníčky.
Musím přijít přesně
někdy i tak těsně,
básnička je veliká
jako celá Afrika,
Šarlotku mám přesně
u srdíčka těsně...
 
Sára Červená ( 9 let )
 
 
Dominika - vznešená princezna
 
 
 
        "Když jsem začala chodit ke koním, dostala jsem samozřejmě svého přiděleného koně a to Šuměnku. S tou jsme si na sebe postupně zvykaly, poznávaly se a Šuměnka mě učila nejen jezdit, ale i poznávat koně a tak se přirozeně stala mým nejoblíbenějším koníkem. Jenže byl tu ještě jeden koník, co si mě prostě získal na první pohled a tou byla rezavá kobylka s hvězdičkou na čele. Byla to pro mě mezi všemi taková vznešená princezna. Zvědavě vykukovala ze stáje, když jsem se přiblížila s kusem chleba, jemně si ho od mně vzala. Mohla jsem ji pozorovat celou věčnost…"
Po čase, když už jsem rozuměla koním o trošku víc, jsem se o ni začala starat. Jsem šťastná pokaždé, když ji můžu vyčistit, projít se s ní, nebo s ní zkoušet „napojování“ (které jí jde prostě nejlíp ze všech koní ). Líbí se mi na ni (kromě všeho ostatního) její temperament, obrovská chuť jít a snaha člověku porozumět a poslechnout, ale má i svoje kouzlo svéhlavosti a vůle nepodřídit se. To když ji vedu a ona má neustále hlavu zdviženou a nese se jakoby pořád o krok přede mnou, takže si nikdy nejsem jistá, kdo koho vedeJ. Sem tam se ale promění i v ustrašeného jankovitého koníka, který zběsilým couváním trhá nejen ohlávky, ale i dřevěné klandry. Ráda se nechává uklidňovat. Má obrovskou (možná až přílišnou) důvěru k lidem. To z ní dělá moc hodného a klidného koníka při čištění i při vodění. Kvůli jejímu strachu z neznámých věcí a pozdějším úprkům se hodně lidí divilo, že nemám strach ji vodit jen na ohlávce, ale kdybych si já měla vybrat jednoho koně, kterému nejvíc věřím, tak je to ona. A to hlavně proto, že když měla plno energie, rvala se dopředu, klusala na vazáku, nebo jsme šly kolem sena, stáje, či kýblu ovsa a já ji držela jen tak na ohlávce a řekla : „zastav !“, tak VŽDY zastavila. Proto je to pro mě velmi spolehlivý koník.
Vlastně jsem nikdy nevěřila, že na ni někdy pojedu, je to Gabčin kůň („neprovozák“)a mé nezkušené počínání by ji mohlo zkazit.Byla jsem o tom přesvědčená až do toho osudného dne 27.10.2005, kdy jsem na ni jela poprvé a to zkoušku na Huberta a po ní i samotného Huberta v Bludovicích. Splnil se mi můj sen a za to jsem vděčná nejen Gabči (za tu odvahu mi ji svěřit), ale hlavně Dominice za to, že mě nezklamala ani pod sedlem a že jsem si ověřila, že zdědila tu výjimečnou vlastnost po své skvělé mamince Donce - BĚHAT A BÝT PRVNÍ… (a taky obtížně brzdit a zastavovat) Má v sobě opravdu temperament na rozdávání a ten se neobjevuje jen v tom, že rychle běhá, ale taky dobře a ráda skáče a to nejen přes překážky, ale i přes kaluže, či příkopy.
A co závěrem? Dominiku jsem si zamilovala nejen kvůli tomu, co umí, nebo jak vypadá, ale hlavně kvůli tomu, jaká je. Jsem moc ráda, když ji tam mám. Když mám koníka za kterým můžu jít, o kterého se můžu starat, sledovat jaké má nové škrábance, jestli ji spadla podkova a ošetřovat ji podlomy, na které trošku trpí, nechat se od ní dloubat do ramene, když se chce pomazlit a doufat, že ji Gabča neprodá, protože pokaždé, když mě upozorňuje, že si na ni nemám zvykat, pomyslím si: „Už je pozdě, ZVYKLA JSEM SI“ …
        Jo,a nezkoušejte se mě ptát jestli mám radši Šuměnku nebo Dominiku, protože mám obě ráda úplně jinak, ale i přes to úplně stejně, takže se ani nepokoušejte o nich říct špatného slova, protože jako skoro každý koňák mám o „svých“ konících jen to nejlepší mínění a špatné vlastnosti? Tak ty jsou tak zanedbatelné, že mluvit o nich nemá cenu !!
 
Káťa Hrušková - časopis Koníček

 

TOPlist