Venkovská škola Bludička‚ z.s.

Historie a současnost JO

Historie a současnost JO ...

Právě slavíme 20.-té výročí zahájení společné námi "neplánované" práce s dětmi a mládeží v rámci chovu koní na zdejší rodinné usedlosti a tak jsem se letmo ohlédla na počátky vzniku Jezdeckého oddílu Bludička a trošku zavzpomínala.

Historie nejen Jezdeckého oddílu Bludička

Rok 1985-1990

Prvním člověkem, kterému jsem umožnila poznávat svět koní, jsem byla já sama smiley . Bylo mi deset let, když se u nás na statku ve stáji objevila dvě chladnokrevná hříbátka Lucka a Šárka, skrze něž jsem začala objevovat krásu světa s koňmi a to pěkně krůček za krůčkem. Letmo jsem se dotkla i pravidel jezdeckého oddílu v Žilině, který dříve fungoval jako jeden z mála oddílu v okolí v rámci chovu hanoverských koní VŠV. Na tuto zkušenost velmi ráda vzpomínám, ale  také jsem si odnesla poznání, že nechci skrze koně směřovat ke sportovním výkonům, ale k hledání a objevování vlastních limitů a možností, k čemuž dnes vedeme i děti na Bludičce, to ale předbíhám...

Šárka a Lucka poprvé v zápřahu s dědou Čendou - rok 1988

Rok 1991-1996

V tomto období jsem se pustila do experimentů a hledání vlastních cest. K chladnokrevným koníkům přibyla angloarabská klisna Dolly. Začala jsem objevovat westernové ježdění a romantiku spojenou s dlouhými vyjížďkami neprobádaným územím. Kůň se stával čím dál více mým parťákem a prostředníkem k přátelům podobného smýšlení, bylo to překrásné období, měla jsem svého koně, svého psa a své sny. Byla jsem sama sebou a nikoho jsem nepotřebovala, ba ani jsem si nepřála, aby mi do mého života někdo vstupoval. V roce 1991, kdy mi bylo právě 16 let, mi dědeček naši usedlost daroval. Nevěděla jsem, co se tím pro mě mění, jen si pamatuji, že jsem si přála, abych s tímto darem dobře naložila.  Až nastal rok 1996...

Foto: Dolly s Donkou a můj pes Nerošek v roce 1990.

Rok 1996-2000

Byl to rok, kdy jsem opětovně potkala po mnoha letech svou první lásku - Radenka. V tom samém roce jsme spolu nejen začali žít, ale také jsme se pustili do podnikání. Přímo na statku jsme začali provozovat 1.5.1996 Večerku Bludičku, jejíž název převzal následně založený Jezdecký oddíl Bludička. V té samé době jsme získávali první zkušenosti s prací s dětmi. Prvním dítětem, které jsme přijali do zdejší stáje k našim koním byla Kiki, následně přišly holky z Bludovic Evča, Aďa, Hanka a Peťka, které nás obohatily o cenné zkušenosti s prací s dětmi ve skupině. Během těchto let nemohu opomenout moji neteř Markétku, u níž jsme se učili poznávat potřeby malých dětí předškolního věku zcela přirozeným způsobem, prostě u nás od chvíle, kdy začala chodit, byla. Rodiče se v tomto období na chodu stáje finančně nepodíleli, děti k nám chodili tzv. " za výpomoc", naší obživou byla večerka, mimo to já stále studovala ještě na vysoké škole, když bylo nejhůř, Radek s koníky na živobytí vyrazil i na dalekou Šumavu. 

Za pultem naší večerky Bludičky - 1996

 

Markétka na Šárce - 1996

 

                          Kiki s Donkou - 1997                   Radek se Šancí  na Šumavě  - 1999    

 

Náš první "oddílek" - zleva: Peťka na Šanci, Hanka na Šarlotě, Evča na Šuměnce a Aďa na Šejle

Rok 2000-2006

Na přelomu roku 1999/ 2000 přichází tatínek Alenky s prosbou, ať se věnuji jeho dceři a umožním ji získat zkušenosti s chovem a jízdou na koni, neboť jednou si chce s dcerkou pořídit koně vlastního. Vytrvale odmítám. Kapacita naší stáje je plná, svůj díl výchovy nových "koňařů" jsem splnila, už víc nemohu a ani nechci směrem k dětem dělat. Odolávám půl roku. Přichází nabídka finanční spoluúčasti na provozu stáje, následně vytvářím první program pro děti se systémem "jízdného". V březnu roku 2000 nastupuje Alenka, po týdnu přivádí sestřenici Marťu a kamarádku Elišku. V květnu téhož roku, po návratu Radka s koníky ze Šumavy, se rozhodujeme zavřít "skomírající" večerku a naplno se věnovat práci v nově vzniklém Jezdeckém oddíle Bludička.

  

Foto: 1.5.2000 - první oficiální den zahájení činnosti JO Bludička 

Na koních  jede Peťka ( Šance ), Evča ( Šárka ), Aďa ( Šuměnka ) a Hanka ( Šarlota )Vzadu běží Alenka s Marťou a za nimi je vidět první den zavřená večerka Bludička 

 Oddíl se utěšeně rozrůstá, naše představa je jasná - pracovat pravidelně se skupinkou děvčat ve věku 10-15 let, pro dospěláky vytváříme systém individuálních vyjížděk s koňmi. Od roku 2000 začínáme spolupracovat s kluby vojenské historie a účastníme se různorodých historických akcí, od roku 2002 na žádost našich členů zařazujeme do programu letní soustředění, stále však jsme uzavřenou komunitou pouze pro naše členy.  Tak to běží až do roku 2006.

Foto 2002 - JO Bludička vyráží na městské slavnosti v Novém Jičíně

 

Rok 2006-2016

V roce 2006 dochází k zásadnímu zlomu. Oslovuje nás právě založené Denní centrum Archa z Hranic s prosbou, o vytvoření programu pro jejich dospělé hendikepované klienty. Dodnes si vzpomínám na rozhovor s vedoucí centra Archy sl. Markétou. Jako by neviděla, jak to u nás vypadá ? Ale jsem otevřena výzvám, proto říkám ano, zkusíme to... Vytváříme první jednoduché kontaktní návštěvy "Aršáků" s našimi zvířátky, zařazujeme i jízdu na koni. Po několika návštěvách je nám zcela jasné, že je nutné požádat o pomoc společnost. Rozhodnutí, podložené mnohými situacemi a argumenty lidí, kteří nám v tomto čase vcházeli do cesty, bylo těžké. Žádalo se po nás otevřít se společnosti a ohrozit tak fungující systém. Krok do neznáma jsem jako nastávající vedoucí "neziskovky" udělala s vírou, že tak je to správné. Na sklonku roku 2006 zakládáme s Radenkem a mými přáteli  Občanské sdružení Bludička, následně píšu a předkládám první projekty na bezbariérovou úpravu Bludičky s názvem "Bludička bez bariér" u nadace Vodafone, Visteon a města Nový Jičín. Projekty jsou úspěšné, Bludička vkročila do nové etapy své existence. Následující rok již otevíráme brány nejen Arše, ale i dětem z mateřských a základních škol, v témže roce nás oslovuje nedaleká Střední zemědělská škola o spolupráci v rámci praxí studentů. Do jezdeckého oddílu integrujeme první hendikepované jezdce Adélku a Míšu. Spouštíme letní tábory pro všechny děti i ty, které nejsou členy jezdeckého oddílu. Zakládáme novou tradici "Nahlédnutí do betlémské stáje" a mnoho jiných akcí pro veřejnost, stáváme se společenstvím nejen směrem dovnitř ale i ven. Díky tomu přežívám i kritické období v roce 2009, kdy Bludovice postihla povodeň, na věčnost v témže roce odchází můj dědeček a nejlepší přítelkyně, Bludička se potýká s vážnými finančními problémy. Pomoc přichází od přátel a našich příznivců včas, právě jsem překonala první z mnoha následujících krizí, kterými si ještě projdu, abych si ujasnila, že má cesta je správná. Deset let uplynulo a my stojíme před dalším krokem, Bludička díky změně občanského zákoníku, který sdružení převádí na spolky mění nejen svůj název, ale také stojíme před dalším mezníkem "našeho" bytí. Od roku 2017 se Občanské sdružení Bludička stává organizací s novým názvem "Venkovská škola Bludička, z.s." ,  Jezdecký oddíl Bludička pak tzv. spolkem pobočným.  Právě přemýšlím nad nový projektem, ale o tom zas někdy příštěsmiley

 

Archa poprvé na Bludičce - 12.5.2006

Archa nám ukázala, že hranice a limity si tvoříme sami, ve svých srdcích. Skrze mé hendikepované přátele z Hranic smiley , kterými se "Aršáci" postupně stali, jsem zjistila, že mým úkolem je ty "hranice" sama v sobě bourat. A tak proto je dnes Bludička tím, čím je a jezdecký oddíl je toho všeho nedílnou součástí, tak jako Vy !!

Děkuji, že jste dočetli až sem. Gabriela Žitníková - únor 2017

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování příště ...

TOPlist